Úvod do translatismu X. aneb Obrácená strana medaile

Hlídejte si svá holoubátka!

Po více než třech letech dospěl filologicko-psychologický seriál o nové vědní disciplíně translatismu ke svému desátému dílu. Při této příležitosti si dovoluji čtenáře upozornit na zatím největší práci v tomto mladém oboru, experimentální báseň Ze svých těl pak vypustili naši vodu, jež byla zveřejněna v článku Báseň mezi řádky loni v dubnu. Připojuji ještě rozcestník minulých dílů seriálu, za kterým již následuje dnešní příspěvek.

• Úvod do translatismu aneb Závěrečná znělka
• Úvod do translatismu II. aneb Větrné hedvábí
• Úvod do translatismu III. aneb Obleč se
• Úvod do translatismu IV. aneb Pane, načepuj mi sílu
• Úvod do translatismu V. aneb Pastva privilegia
• Úvod do translatismu VI. aneb Zaboravili ste lozinku?
• Úvod do translatismu VII. aneb Zákon identity myší
• Úvod do translatismu VIII. aneb Počet tuleňů je omezen
• Úvod do translatismu IX. aneb Symbolický význam myše

Obrácená strana medaile

„[D]alekohledy s menším zvětšením mají obraz širší a stabilnější, pozorování může být delší bez únavy očí. Obracenou stranou medaile je, že dalekohledem s malým zvětšením neuvidíme detaile na větší vzdálenost. Například potřebujeme-li prohlédnout ptáčka schovaného v listech stromu na vzdálenost 100m, dalekohled s malým zvětšením už nám nebude stačit a budeme vidět jen strom, nikoliv ptáčka.“ (zdroj: obchod binox.cz)

Dejte si pozor, kupujete-li dalekohled, či krátkohled.

Prověditelnost

• Pro jednoduché systémy by bylo prověditelné sekvenční (tzv. vodopádové) řešení
• Pro složitější systémy je vodopádový postup nerealistický (mnoho neúspěšných projektů jako důkaz)

(zdroj: prezentace k 12. přednášce ze Základů softwarového inženýrství na FIT ČVUT)

Lze-li řešení pojmout v celé jeho šíři, lze-li jej provědět, provedení bude snadné.

Do …či

„Ano! Všechno si musím napsat sám. Nejdřív si navrhnu vlastní procesor, potom vlastní operační systém, potom vlastní webserver, potom vlastní jazyk a v něm napíšu vlastní web. A je to! Žádný technologický dluh není. […] Vývojáři, kteří používají nedůvěryhodný cizí kód, jsou LEPIČI a měli by jít do ..ČI!“ (zdroj: Milan Stoklasa v komentáři na Zdrojak.cz)

Kdo nezačal na zelené louce, ať se jde zahrabat! Srovnej jap. 地 či – země.

Blog Japonský plán nabízí zasvěcenou procházku sklepy slovní zásoby.

Datování

„Existuje staré úsloví, které říká ‚láska si tě najde‘, ale to není tak úplně pravda. Můžete zvýšit své šance na nalezení lásky, pokud se pokusíte z internetové seznamky. Singles hledají se připojit on-line na volném Rustenburg datování scény. Tradiční způsob hákování je mimo-datem. Odkaz do on-line ještě dnes!“ (zdroj: „Metal Trading Portal“ Allamro.cz)

Radiouhlíková metoda is the new sexy!

Holubičí

„Libra se dostala pod tlak poté, co zápis z Bank of England v červnu měnové politiky schůze výboru byl více holubičí, než se očekávalo.“ (zdroj: článek ve Financial Times skrze Google Překladač)

Opravdu holubičí – dovish. Pozor, jaká holoubátka volíte…

(Archivované odkazy: [Japonský plán])

IV. semestr na FIT ČVUT

 Ohlédnutí se za letním semestrem 2011/2012

Počítačové sítě (BI-PSI)

Kromě 20. výročí internetu u nás připadla na tento semestr ještě jedna mimořádná síťařská událost, návštěva paní Laury ze společnosti CISCO. Zdá se, že se akce vydařila, ačkoli studentský folklór vidí CISCO krabičky v trochu jiném světle:

BI-SAP (Struktura a architektura počítačů) / I have no idea what I'm doing / Bitch please / (síťové prvky CISCO)

Hlavním výkonem v semestru je vytvoření klient/server aplikace nad protokoly TCP (dělal jsem v Pythonu) a UDP (dělal jsem v C++). Jinak je předmět nenásilný, u zkoušky krotký.

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST)

Bakalář na FIT obsahuje čtyři matematiky: analýzu (BI-ZMA), lingebru (BI-LIN), diskrétku (BI-ZDM) a statistiku (BI-PST). Z těchto čtyř je mi nejblíže lingebra, především díky panu doktoru Olšákovi a jeho důrazu na teorii. Protože matematika není b² – 4ac, ale myšlenkový rámec.

Cílem BI-PST je seznámení se se základními pojmy a postupy statistiky a jejich praktická aplikace. Protože statistiku nelze stavět „na zelené louce“ jako lineární algebru, a základy v podobě BI-ZMA nedostačují, visí část látky ve vzduchu; filosofické otázky pravděpodobnosti situaci nezlepšují. Výsledkem je trochu zvláštní matematika, ačkoli se v ní počítá a dosazuje do vzorců „jako obvykle“. Na druhou stranu je třeba připočítat k dobru skupinový domácí úkol, který vede k vzájemnému ujasňování si látky.

První termín zkoušky byl přiměřeně obtížný, úroveň však stoupá a rozdělení má dlouhou oháňku – měsíc po začátku zkouškového má známku polovina studentů.

Administrace OS Unix (BI-ADU)

Předmět BI-UOS (Úvod do operačních systémů), který učí především základy práce v unixových systémech, se nesetkává s velkou přízní studentů. Předmět BI-OSY (Operační systémy), zabývající se teorií a paralelním programováním, má pověst jako součást „síta“ 1. ročníku. Studenti otrlé povahy a/nebo oboru Počítačové inženýrství si poté zapisují BI-ADU.

Vlastně ne tak docela. Pokud je za předmět nadstandardních 6 kreditů, tak jedině proto, že cvičení nejsou nicnedělací, ale vyžaduje se aktivní (pro méně zkušené příležitostně hektická / k sousedovi koukací) účast na jejich nadpoloviční většině. Na druhou stranu si vyzkoušíte zajímavé věci – ZFS, NFS, Solaris zóny, lehké skriptování, ničení disku náhodnými daty :-)

Přednášky pánů Muzikáře a Žďárka mají skvělou atmosféru, kdy se i posledních pět minut vykládá. Vzhledem k šířce témat bohužel není možné probrat je do větší hloubky, a tak předmět čeká na svého bratříčka (který, alespoň zatím, neexistuje). Jak jsou některá cvičení svižná, jiná jsou zase trochu poloprázdná. Snad se je časem podaří vyvážit (v rámci probrané látky).

Jsem velmi zvědavý, jak dopadne příští semestr srovnání s Administrací OS Windows (BI-ADW).

Grafové algoritmy a základy teorie složitosti (BI-GRA)

Teorie složitosti se nedočkáte. Zato se dočkáte Dijkstry, Bellmann-Forda, Borůvky, Jarníka-Prima a jiných prima pánů a jejich grafových algoritmů. V neposlední řadě samozřejmě i charismatického pana docenta Koláře (BI-ZDM).

Sedm mostů města Královce aneb planarita grafu

Nějak mi během semestru chyběla motivace pro studium grafů. Je dobré to znát, ano, dává to smysl, ano, ale… – možná to chtělo implementační semestrálku jako v Efektivních algoritmech (BI-EFA). Možná to chtělo víc motivačních příkladů. Srovnej BI-PJP: také informatický předmět, ale s jasnou motivací a výživnou semestrálkou (a třetinovým počtem studentů a užším zaměřením, pravda).

Zkouška byla v tomto případě poněkud nešťastná (přepísknutý rozstřel). Dostal jsem E a byl jsem rád. Vlastně nebyl. Nejsem.

Programovací jazyky a překladače (BI-PJP)

Návazný kurz na Automaty a gramatiky (BI-AAG) osvětluje látku „za regulárními jazyky“. Výstupem je praktické zvládnutí atributovaných bezkontextových gramatik, LL(1) gramatik a jejich použití v překladači. Ačkoli to zní bláznivě, až tak bláznivé to není a předmět naopak trpí určitou ospalostí – opakuje se zde hodně věcí známých buď z BI-AAG nebo z Programování a algoritmizace (BI-PA1,2). V tomto byly přednášky docenta Janouška lehkým zklamáním.

Ospalost končí ve chvíli, kdy dojde na semestrálku, například na implementaci for-cyklu a pole do daného překladače. Tu přichází fáze psaní, kreslení diagramů, uvažování, programování, debugování a uvědomění, dokončení, odevzdání.

Pravidlo gramatiky pro for-cyklus

Zkouška spočívala v napsání atributované gramatiky pro derivaci regulárního výrazu. Programování na papír je pekelné, dvě stránky sémantických pravidel, ale zakončil jsem předmět známkou A; hlavně s vědomím, že zvládnu napsat jednoduchý parser.

Poznámka: zdrojový kód překladače Mila (céčkové C++) je vtipný. Krátkou, ale vydařenou legraci mi přivodily dva výčtové typy s položkami MINUS (lexikální symbol), respektive Minus (parametr pro instrukci virtuálního počítače). Pochopitelně MINUS != Minus.

Technologie XML (BI-XML)

Pan Miloslav Nič se prohánění počítačů věnuje méně než dříve, a tak už neučí Haskell jako na VŠCHT, ale špičaté závorky. Příjemný předmět za 4 kredity, nevyžadující velké úsilí na jednotku času. Vůči XML jsem byl na začátku jaksi skeptický (přeci jen, špičaté závorky při editaci škrábou), ale v průběhu jsem trochu změnil názor – ačkoliv XML není elegantní syntaxe pro konkrétní jazyk a je spíše cestou „nejmenšího odporu“, důraz nemusí být na slově „odpor“ (XSLT, XPath).

Semestrální práce sestává z napsání šablon pro transformaci dokumentu do HTML, EPUB, XML-FO (pro převod do PDF) a SMILu. Dále je třeba napsat validace v několika formátech (DTD, Schematron, Relax NG, …). Zkouška je formalitou.

V. semestr na FIT ČVUT – první dojmy

 

Bezpečnost (BI-BEZ)

Ačkoliv tomu název přímo nenapovídá, jedná se (také) o pokračování matematických kurzů minulých dvou ročníků. Důkaz Malé Fermatovy věty se však u zkoušky prý nepožaduje.

Předmět má velmi zajímavá cvičení s využitím výpočetního systému Mathematica, známého z předmětu BI-ČAO (Číslicové a analogové obvody) v prvním semestru. Každé cvičení má svůj "notebook", tj. soubor Mathematicy, který je členěný jako prezentace či pracovní listy s připraveným zadáním i pomocnými funkcemi. Pomocí kláves Shift+Enter lze jednotlivé výrazy v "notebooku" nechat vyhodnotit. Na prvním cvičení jsme luštili Caesarovu a afinní šifru s využitím grafu četností písmen.

Je to efektní a efektivní, ačkoli ještě efektivnější by to bylo, kdyby člověk v Mathematice něco (více) uměl. Takhle mě trochu mrzelo, že to není Python. Na EDUXu se píše, že na cvičeních budeme také pracovat v Javě; ale jen tak lehce, protože na škole se povinně učí C/C++ a ne Java.

À propos: nějaký interaktivní systém à la Mathematica se musí dostat do hodin středoškolské fyziky a matematiky. Ne nutně drahá a uhlazená Mathematica; i s Pythonem a pár knihovnami by se dalo hodně udělat.

Projekt, prezentace a rétorika (BI-PPR)

Humanitní předmět, ze kterého studenti utíkají jako krysy z potápějící se lodi, neboť vyžaduje zvolit si v dohledné době téma bakalářské práce. Neutíkám, vytrvám až do konce… :-)

Přednášky vede paní magistra Schmidtová ze stavební fakulty, od které jsem se dozvěděl, že v humanitních vědách se nedefinuje, ale vymezuje. Jaký přesně je v tom rozdíl, jsme se nedozvěděli (témeř kus noetiky…). Formu své prezentace, plné stínovaných obdélníků s pojmy a šipkami, zdůvodnila tak, že jsme jako studenti FIT pravděpodobně "vizuální typy", a že kdybychom byli typy jiné, studovali bychom patrně jinde.

Tak jsem si při té příležitosti uvědomil, že jsem si před dvěma lety zvolil dobře, když jsem se zapsal na FIT. Jak by dopadlo mé působení na FF UK, kdo ví…

Administrace OS Windows (BI-ADW)

Předmět vedený charismatickým panem Práglem, který se mihnul už v předmětu BI-UOS (Úvod do operačních systémů) v prvním semestru. Vypadá to, že půjde o trochu jiný (a asi lehčí) předmět, než bylo BI-ADU (Administrace OS Unix).

Architektury počítačových systémů (BI-APS)

Skryté paměti, superskalární architektura, predikce skoku, SIMD instrukce a takovéhle věci. Na cvičeních se bude programovat v nějakém assembleru.

Výraznou osobností předmětu je dr. Zahradnický, který vede cvičení. Mám dojem, že o předmětu jednak mnoho ví a jednak to umí a chce předat dál. Těším se, co se dozvím.

Daně pro neekonomy (BI-DAN)

Předmět s vtipným názvem vede vtipná doc. Slintáková z VŠE. Z povinných ekonomicko-manažerských předmětů jasná volba (Makroekonomické souvislosti domací a světové ekonomiky alias BI-MEK nepočítám, otevřely se teprve nedávno). Jsem rád, že naše fakulta s VŠE spolupracuje a naskytne-li se mi v rozvrhu příležitost, jistě toho ještě využiji.

Předmět mi trochu připomíná rok ekonomie v rámci společenských věd na gymnáziu (prostor pro diskusní jam session). Věřím ale, že se naučíme i prakticky ty daně počítat :-)

Efektivní implementace algoritmů (BI-EIA)

Skryté paměti, SIMD instrukce, kde jen jsem to viděl?

Stěžejní částí předmětu dr. Šimečka je semestrální práce, která spočívá v implementaci a měření naivní, optimalizované a paralelní varianty řešení dané úlohy (barvení grafu, obchodní cestující, počítání s maticemi, řazení…).

Efektivní programování 1 (BI-EP1)

Ti, kteří interakci s hodnotícím systémem ProgTest v prvním ročníku brali jako sport (spíše než jako boj o holý život), se hlásí do "výběrového" předmětu BI-EP1. Předmět vede sympatický idealista pan Kačer a místo ProgTestu zde vystupuje hodnotící systém používaný při školním kole mezinárodní programátorské soutěže ACM ICPC, kterému se C++ program musí posílat s bizarní koncovkou .C.

Předmět se ve dvoutýdenních cyklech zaměřuje na "bezchybný návrh" (1. týden bez nápovědy) a "bezchybnou implementaci" (případný 2. týden s nápovědou a bodovou ztrátou) programů. Tématicky doplňuje předmět Efektivní algoritmy (BI-EFA) ze 3. semestru - datové struktury, rekurze, dynamické programování, výpočetní geometrie. Pro polovinu těch lepších se otevírá návazný předmět BI-EP2.

Zapsal jsem si BI-EP1 proto, že jsem na něj slyšel velmi kladné ohlasy a jeho téma mě zajímá. Doufám, že ho nebudu muset "dropnout" kvůli časové náročnosti.

Získám zápočet z BI-EP1? Budu pozván do BI-EP2? A co na to Jan Tleskač? Dozvíte se v lednu…

III. semestr na FIT ČVUT

 Ohlédnutí se za zimním semestrem 2011/2012 

Automaty a gramatiky (BI-AAG)

První ze série předmětů, které rozkrývají asi nejzáhadnější software v počítači – překladač – program, který překládá jiné programy. Radostná zpráva pro každého robinsona v podobě teorie, která staví most mezi „vysokým“ programováním a „nízkým“ strojovým kódem, kterému rozumí procesor. Zpráva o tom, že konstrukce překladače je v principu možná a že je čeho se chytit.

Náplní předmětu ale není návrh překladačů, ale zorientování se v teorii formálních jazyků a gramatik dle Chomského, podrobné zvládnutí nejjednodušší třídy jazyků (regulární jazyky) a úvod do formálních překladů a třídy bezkontextových jazyků. Dozvíte se mimo jiné, jak převádět regulární výrazy na konečné automaty, čehož si dosyta užijete na papíře. V rámci domácího úkolu si vyzkoušíte práci s programem flex pro lexikální analýzu.

Jakkoli se v semestru zdá, že tu jde hlavně o mechanické ovládnutí různých postupů na papíře, ústní část zkoušky s právem veta zkoumá pochopení teorie a velká část studentů se na ni podívá vícekrát. BI-AAG přednáší docenti Holub a Janoušek, z nichž Holub má pověst krutopřísného zkoušejícího a Janoušek zase toho hodného. Pan Janoušek také učí návazné předměty a na FITu patří mezi skvělé učitele.

Databázové systémy (BI-DBS)

Je-li pro vás relační databázový stroj sprosté slovo, v tomto kurzu zjistíte, jak se s ním běžně dorozumět. Je dobře, že na to jde trochu od lesa a nesnaží se co nejdříve o probírání jazyka SQL. Díky tomu je dříve než SQL a jeho stěžejní příkaz SELECT probrána relační algebra, která SELECT poměrně hezky (avšak ne úplně) popisuje řečí matematiky spíše než zdrojového kódu. Také databáze se navrhuje nejdříve konceptuálně a až poté se překlápí do relačního modelu. Dozvíte se, co je to databáze, relační databáze, jak ji navrhnout, jak posoudit kvalitu návrhu (normalizace, funkční závislosti), co je to transakční zpracování a proč se to v praxi někdy chová jinak (aktualizační anomálie), a dozvíte se základní příkazy SQL včetně vyčerpávajícího pojednání o příkazu SELECT.

Přednášky pana Valenty jsou zajímavé, s důrazem na praxi. Díky tomu se také dozvíte, co se v tomto předmětu nedozvídáte – že existují triggery, uložené procedury, že databázový stroj vytváří prováděcí plány atd. Pokročilé věci (které si někteří studenti asi slibovali od tohoto kurzu) se dělají až ve volitelném předmětu Jazyk SQL (BI-SQL).

Praktickou část předmětu tvoří vypracování vlastní databáze od návrhu po dotazy, což je pochopitelně velmi poučné. Pokud se student nerozhodne jinak, pracuje na školní Oracle databázi, což s sebou nese výhodu v podobě pohodlných grafických nástrojů pro návrh databáze (Data Modeler) a ladění dotazů (SQL Developer). Ačkoli má předmět jednou za 14 dní cvičení, nejsou popravdě moc platná, což je asi největší slabina BI-DBS. Naštěstí přednášky a prosemináře ke zvládnutí látky stačí.

Základy diskrétní matematiky (BI-ZDM)

Probírá se matematická indukce, relace, kombinatorika a řešení rekurentních rovnic (přesné a asymptotické). Na nějaké rekurentní rovnice sice došlo už v předmětu BI-ZMA, ale to šlo spíše jen o „strašení studentů“ prvního semestru tím, že v principu lze odvodit složitost algoritmu touto cestou. Zde již nejde jen o princip, ale i o praktickou aplikaci, se kterou počítá třeba předmět BI-EFA. Kombinatorika má zase blízko k různým hádankám a hlavolamům a relace se přímo objevují v předmětech BI-DBS a BI-AAG.

Zatímco Olšákova Lineární algebra (BI-LIN) pevně stojí a trvá na důkazech, diskrétní matematika doc. Koláře na důkazech předkládaných vět nelpí, ale zase lpí na schopnosti dokázat indukcí nějaký konkrétní vztah.

Cvičení s panem Frankem byla sice poznamenána tím, že pro něj šlo o třetí hodinu v řadě, ale dobře látku vysvětlil a doplnil i o širší kontext a různé zajímavosti; šlo spíše o pochopení, než o počítání velkého množství příkladů, což hodnotím kladně. Také zveřejnil seznam kombinatorických hádanek za bonusové body.

Efektivní algoritmy (BI-EFA)

Zde se seznámíte s efektivními datovými strukturami: kruhové pole, rozptylovací tabulky, vyhledávací stromy (B-tree, AVL, červeno-černé, trie), haldy (binomiální a „magické“ Fibonacciho haldy). Rozbory složitostí, rozpitvání řadících algoritmů vč. důkazu, proč je n log n dolní mez složitosti algoritmů řazení, které porovnávají a prohazují prvky. Na konci se dostane i na nějaké další věci jako je dynamické programování a QuadTree.

Pracuje se na papír a na tabuli, ale také jsou dvě programovací úlohy, letos na téma rozptylovací tabulky a B-stromy, které jsou nepovinné, lze za ně však dostat poměrně hodně bodů (při brzkém odevzdání bonus 50 %). Zkouška je příjemná v tom, že po získání minimální hranice z první části už lze skóre pouze vylepšit (srovnej právo veta v BI-AAG a „sázku“ −5 bodů pro absolvování další části zkoušky v BI-ZDM).

Přednášky pana děkana nepatří mezi zvláště zábavné, ale prezentace jsou až vyčerpávajícím zdrojem informací včetně animací a důkazů a pseudokódů. Během semestru došlo k poměrně kuriózní situaci při probírání Fibonacciho hald, jelikož jde zřejmě o poněkud exotickou datovou strukturu, ke které je nedostatek literatury, a tak nebylo zcela jasné, jak přesně má fungovat „magický“ příznak jejích uzlů, který ji udržuje pohromadě. Každopádně pseudokódy byly opraveny a teď už je snad vše, jak má být.

Objektové modelování (BI-OMO)

>>> class Pes:
...     def pozdrav(self):
...         print("Haf haf!")
>>> class Kočka:
...     def pozdrav(self):
...         print("Mňáááu!")
>>> alík = Pes()
>>> micka = Kočka()
>>> domácí_zvířata = [alík, micka]
>>> for zvíře in domácí_zvířata:
...     zvíře.pozdrav()
Haf haf!
Mňáááu!

Objektově orientovaným programátorům dnes patří svět. Předmět dr. Pergla však není kuchařka „1001 návrhový vzor“, ale naopak jde (anebo alespoň míří) do překvapivé hloubky objektově orientovaného paradigmatu.

Příklad výše demonstruje polymorfismus nezávislý na dědění. Programovací část předmětu se ale neodehrává v Pythonu, ale ve Smalltalku, pozoruhodném vývojovém prostředí a jazyku, který v sobě kombinuje λ-kalkulus, přirozený jazyk a přístup „vše je objekt“:

alík := Pes new.
micka := Kočka new.
domácí_zvířata := OrderedCollection with: alík with: micka.
domácí_zvířata do: [ :zvíře | zvíře pozdrav ].

Předmět se zabývá návrhem informačních systémů z pohledu OOP: rozbor slovního zadání, vytvoření konceptuálního modelu (entity a vztahy zanesené do UML diagramu tříd), až po prototyp ve Smalltalku. Na rozdíl od BI-ZSI je návrh systému pojat spíše způsobem „jak se v tom zorientovat, kdybych to měl dělat sám“, UML se neprobírá do šířky.

Přidanou hodnotu předmětu tvoří (kromě Smalltalku) poměrně dlouhá série přednášek na téma ontologického přístupu k tvorbě konceptuálního modelu. Dr. Pergl zde čerpá z práce dr. Giancarla Guizzardiho, který vytvořil nadstavbu UML (OntoUML) obohacenou právě o ontologii (a také teorii okolo, založenou na modální logice).

OntoUML například zdůvodňuje, proč by Student a Učitel neměl být podtyp Člověka: Člověk je objekt, který má identitu sám o sobě, zatímco Student a Učitel jsou role, kterým identitu propůjčuje nějaký Člověk (ani nejsou navzájem exkluzivní). Pokud bychom přesto chtěli použít dědičnost, bude to mít negativní následky: student, který je zároveň učitel, musí být v systému dvakrát, atd. OntoUML mělo letos svůj první běh, takže to místy trochu skřípalo, ale časem se to jistě vyladí.

Základy softwarového inženýrství (BI-ZSI)

Předmět pro studenty mimo obor Softwarové inženýrství, který je má utvrdit v tom, že si zvolili správně :-)

BI-ZSI se podobně jako BI-OMO zabývá tvorbou informačních systémů, ale z jiné strany. Během celého semestru se po skupinách 4–6 lidí vytváří IS: analýza, návrh a část implementace. Stěžejní je projektová dokumentace a funkční ukázka aplikace.

V praxi jde o demýtizaci klasické úlohy „Jeden kopáč kope výkop x hodin, jak dlouho budou kopat tři kopáči?“, kombinované s kreslením roztodivných UML diagramů v mamutím programu Enterprise Architect – fakt, že v BI-OMO se diagramy kreslí v UMLetu, docela vystihuje rozdíl mezi těmito předměty.

Jde o předmět otravný, nicméně vás poměrně podrobně obeznámí s notací UML a nastíní, jak se může dělat „software ve velkém“. A když zahodíte 80 % „byrokracie“, může to snad být k užitku i pro „software v malém“.

 

Odpoledne pana Rybičky

Slaneček mi už pár dní slibuje, že napíše povídku a pošle mi ji. Ve středu jsem dostal nápad na povídku vlastní: o Slanečkovi, jeho práci a múze. Dnes (v pátek) jsem ji vyhotovil a tímto ji posílám do světa. Chcete-li si ji přečíst, o něco lépe vysázená verze než ta níže je zde: Odpoledne pana Rybičky (PDF).

ODPOLEDNE PANA RYBIČKY

Bylo pošmourné lednové odpoledne léta páně 20×× a v šestém patře reálně socialistického věžáku měl zrovna směnu pan Rybička. Obcházel okolo dlouhé kádě uprostřed místnosti, po očku sledoval hodiny na zdi a větrák digestoře ho odnášel pryč, do loňského roku, do jakéhosi lokálu na okraji města…

* * *

Topení bylo zapnuté o trochu víc, než být mělo, a listy větráku ukrajovaly dým u stropu. V místnosti byl bujarý hovor, ale panu Rybičkovi se spíše zdálo, jako by někdo šel dlouhým tunelem a nemaje nic lepšího na práci, kopal před sebou plechovku.

Neměl nic zvláštního proti plechovkám, kouři nebo společnosti, byl však sám a nejraději by odsud bláznivě uprchl do noci, jako by se stalo něco strašného, sám by utíkal prázdnými ulicemi, sám, anebo -

"Tak na zdraví, pane kolego!"

Muž po jeho levici mu podává panáka slivovice.

"Ať slouží!" odpoví pan Rybička.

Na chvíli se obrátí ke společnosti a předstírá zaujetí hovorem, zatímco uvažuje o důvodech, které by jej z této trýznivé noci omluvily.

Ze dveří na druhé straně místnosti vykoukne zvědavá hlava dívky.

"Haló, kluci, nedáme šipky?"

Jakási obrovská síla rozpáře útroby Země, smete toho uličníka s plechovkou a pan Rybička je zachráněn, zvedá se ze sutin a spolu s kolegou po své levici míří ke dveřím, kde čeká ona.

"Kdo vyhraje, může mi koupit panáka," říká pravidla hry.

Parta z šestého patra se staví do řady za tlustou čáru na podlaze.

První na řadě je pan Rybička.

Trefa do černého.

Druhý na řadě je pan Krysa.

Šipka se odrazí od terče a spadne.

"Oú!" kvituje slečna.

Hra pokračuje dál, ale na Rybičku si jen tak někdo nepřijde. Tihle Pražáci nic nevydrží. Pan Krysa si drží druhé místo, a potom…

"Jednu slivku pro krále střelců!"

Pan Rybička se před posledním hodem posilní, soustředí se na techniku - a hodí jen tři body.

Pan Krysa hodí střed, vycení zuby a volá: "Jeden drink pro slečnu Kočičku!"

Slečna se otočí na pana Rybičku a prohodí k němu: "To byl pech. Tak příště," a usměje se.

Pan Krysa vychutnává své vítězství.

* * *

Dvacet minut uplynulo, pan Rybička otočí velkým kohoutkem u stěny nádrže a hladina začne zvolna klesat. Za tři minuty je objemná vana docela prázdná a za další chvíli utichne i digestoř.

Pan Rybička zamíří ke dveřím, jde na druhý konec úzké chodby, do posledních dveří vlevo.

"Ty jsi ten nový, že?" řekl pan Krysa. "Jestli chceš vědět, co je takhle velká káď, tak je to stroj času. Tady na šestém poschodí vypouštíme archiv. Vezmeš šanony z archivu, položíš je na dno - a za dvě hodiny se nic z toho nestalo."

Je to snadné, hrozně snadné…, pomyslel si pan Rybička, když nesl archiválie do místosti se strojem času.

Odpolední směna pomalu plynula a pan Rybička se už těšil domů. Zatímco kyselina obědvala, vytáhl v jedné ze skříní pinzetou proužek stříbrného kovu a ustřihl z něj malý čtvereček. Oficiálně se to samozřejmě nesmělo, ale Rybička musel uznat, že tenhle vynález se Kryse povedl.

Vzal pinzetou čtvereček kovu a hodil jej do kádě.

Jen co se dotkl hladiny, začal kov rejdit sem a tam, vydávajíc oslňující záři…

* * *

Na Silvestra byl také firemní večírek. Jak pan Rybička poznamenal, když poprvé uviděl své pracoviště - tahle firma byla skrz naskrz divná. Kdo dostal pozvánku, na večírek dorazil: snad z úzkosti (nikdo pořádně nevěděl, jaká všechna oddělení existují a co se tam děje); snad proto, že se nikomu nepodařilo slečnu Kočičku zlákat na sou­kromou akci a ona tam měla být.

Oslava se nekonala v jakémsi lokále na kraji města, ale přímo na zrekonstruované střeše reálně socialistického věžáku.

Toho večera páni Rybička a Krysa zaníceně debatovali o filmech Stanleyho Kubricka. Vyrušila je půlnoc, připili si se slečnou Kočičkou a pan Krysa odešel s bratrem o patro níž ladit kytary.

Pan Rybička pozoroval se slečnou Kočičkou ohňostroj a bylo to moc krásné, ale potom pyrotechnika poněkud utichla a vrátili se Krysa s Potkanem. Začali hrát a paní Kočička poslouchala a už to krásné nebylo.

"Co na těch myších vidí…" pomyslel si pan Rybička.

V přestávce mezi písničkami zaslechl tichý hovor za sebou.

"A víš jak slečna Pěnkava přešla na třetí patro? Už má výpověď, bude z ní paní Pěnkava a stěhuje se do Bratislavy."

"Slyšel jsem, že i slečna Kočička se teď někdy stěhuje, že už tam prý stejně napůl bydlí…"

Pan Rybička do sebe rázem otočil svou sklenku, ať už v ní bylo cokoli, a stálo ho nejvyšší úsilí usmát se na paní Kočičku, když se na něj otočila.

* * *

Pan Rybička hleděl na kalnou káď. Pan Krysa byl lepší rozpouštěč než on. Pan Krysa zpíval lépe než on. Aby se však ze slečny Kočičky stala paní Myš, to se mu zdálo tak ohavné, že bylo lze lépe obhájit vraždu, nežli jednu noc slečny Kočičky s tou… s tou…

Ale pan Krysa to snad věděl dříve, než ho vůbec znal, a proto mu tehdy první den v práci řekl: "Pane kolego, povídá se, že v téhle místnosti už cestoval časem i člověk. Ale cestování časem je tuze nebezpečný podnik - pro všechny zúčastněné. Rozumíme si?"

"Ano. Je to snadné. Příliš snadné," pomyslel si pan Rybička.

Ozvalo se zaklepání a ze dveří vykoukla zvědavá hlava dívky.

"Pane Rybičko, vezmete mě do chlaďáku?"

Pan Rybička zvedl hlavu, potěšený návštěvou své múzy.

"Samozřejmě, jen okamžik," řekl, vzal si klíče a vyrazil s paní Kočičkou k výtahu.

Výtahy v budově byly poněkud úzké, ne však tak úzké, aby se slečna Kočička musela cítit nepatřičně. Kabina se rozjela směrem dolů.

"Pan Potkan tu ještě není?"

"Má přijít na pátou, asi za chvíli dorazí."

"Můžete mu vyřídit, aby mi zavolal?"

"Ale jistě."

"Potřebuju, aby mi někdo pomohl s věcmi. Příští týden se budu stěhovat k panu…, ale to vy asi víte, tak co vám to povídám."

"Ano, řekl mi to, než… Stále se neozval?"

"Ne." Měla tvář jako měsíček.

"Určitě je v pořádku."

"Jo, vím že máte pravdu… Snad…"

Dveře výtahu se s cinknutím otevřely ve druhém suterénu.

"Promiňte, že vás s tím takhle obtěžuju, ale kluci z organiky si vzali volno a mně se sem samotné -"

"Je mi ctí vás doprovázet, slečno z organiky," řekl pan Rybička poněkud teatrálně a vykouzlil úsměv na tváři slečny Kočičky. Otevřel kartou masivní dveře a oba vešli do chlazené části podlaží.

Od úst jim šla pára, jak šli kolem regálů s krabicemi a zkumavkami. Po chvíli slečna Kočička odbočila vpravo a jednu po druhé pročítala značky na regálu.

"To je ale kosa, co?" řekla.

"Zahřeji vás," pan Rybička neřekl. Místo toho odpověděl: "Pěkná zima. Pro co vlastně jdeme?"

"Nějaké organické vzorky z ledovce. Je to úžasné, něco jako zkameněliny. Třeba se tam někde zachytí pyl - zůstane genetický materiál - a po tisícovkách let je to ještě 'živé' a dá se to přečíst."

"Zajímavé. Takže můžeme naklonovat rostliny z časů před poslední dobou ledovou?"

"Pracujeme na tom," usmála se slečna Kočička. "Ledovec je vlastně takový stroj času."

Slečna Kočička byla pohledná, ale ještě více poutala Rybičkovu pozornost jakýmsi tajemstvím, které ji provázelo. Nejen, že v práci přiváděla k životu interglaciální rostliny staré sto tisíc let; ona ví, že ledovec je stroj času!

"Ledovec je totiž také stroj času, pane kolego," pomyslel si Rybička, až mu přeběhl mráz po zádech.

Vtom se na konci chodby otevřely dveře chlaďáku. Pan Rybička stál na rohu uličky, ohlédl se a spatřil pana Potkana, jak na něj hledí těma svýma krysíma očičkama a jak ty dveře zase zavírá.

Než stačil cokoli udělat, zhasla světla.

Pan Rybička věděl, že je v loji.

Úvod do translatismu IX. aneb Symbolický význam myše

Náš seriál o moderních směrech ve filologii se pomalu blíží ke svému desátému dílu. Je tedy možná namístě uvést delší studijní text, aby se čekání na jubilejní díl zkrátilo; pro tento účel uvedeme pojednání o vojenské technice. Druhým dnešním textem je příspěvek české sekce Čínského rozhlasu - ten je o poznání kratší, ale vynikající. Do třetice si ukážeme příklad neologismu, které jsou pro translatismus typické.

Chtěnda

Chtěli by být předními translatisty, naučili se používat Google Překladač, ale nerozumí podstatě věci. Vytvářejí špatné překlady v domnění, že je to kdovíjaká věda, a vůbec je nenapadne, že translatismus se zabývá výhradně dobrými překlady, pouze se zobecněným kritériem kvality.

Chtěli by být úžasní - a zatím jsou to jenom chtěndové. (Slovo vynalezl Martin Malý; srovnej slangové wannabe, weeaboo.)

Risky survival strategy

Červená armáda nasadila v bitvě o Stalingrad ocelové tílko, které chránilo nositele před 9mm kuličkami vystřelenými z německého samopalu na vzdálenost 50 metrů, nicméně jeho váha činila tílko nepraktické pro pěchotu na noze. Během korejské války vyvinuly Spojené státy několik jiných druhů tílek, jež oficiálně uměly zastavit 7,62 × 25 mm kuličky u čenichu pistole. Měkká tílka však mají své nedostatky - vysokorychlostní kulička sice neprojde skrz, ale způsobí neomalené zranění.

Kuličky z pušek mohou být považovány za děrování obrněných jednotek; ochrana před nimi vyžaduje keramické talíře. Vojenská tílka krom talířů obsahují také taktické nosiče, které unesou doslova "kočár nákladu". Vesty pro skryté nošení jsou naproti tomu blízké tvarům těla důstojníka. Důstojníci, kteří jsou žena anebo otylí, mají více problémů při zhotovování pohodlné obrněné jednotky.

Mezi nositelem a balistickými komponentami je třetí vrstva textilu, vyráběná ve dvou typech: zapečetěné hermetické spodničky a jednoduché šité spodničky. Tato ochrana před cyklováním vlhkosti zvětší užitečný život obrněných jednotek.

(Volně dle hesla Bullet-proof vest z anglické Wikipedie v překladu Eurotranu.)

Kulturní symbolický význam myše

Myš a člověk jsou opravdu nerozlučná dvojice, jak dokádá i vývoj čínské občanské společnosti před několika milénii. Lidé věří, že myš je schopna předvídat dobro a zlo. V předvečer zemětřesení lidé spatří skupinu potkanů putující na vzdálený venkov; to však není důkaz. Podobné věci se musejí ve starověku mnohokrát opakovat, aby se fetiš myši dostal do lidské psychiky.

Myš je symbolem silné vitality. Žena myš v přírodním stavu produkuje 5-10 mláďat a v den doručení může znovu otěhotnět; tolik vnoučat nelze vypočítat. Podle výzkumů obsahuje matka myš chemické látky, které stimulují muže a myš pak nikdy nezmizí z jeho přízně. I zdravé lidské matky používají výrazy jako "mouse embryo" nebo "břišní krysa".

(Volně dle článku Kulturní symbolický význam myše od české redakce Čínského rozhlasu.)

Komutujícì nabodeníčka

Platit za první rande? A co na to Jan Tleskač?

Poslední dobou se ve městě vyrojily rudé plakáty s otázkou "Platit za první rande?" - a já uvažoval, kam je zařadit. Dříve se totiž vyrojila inzerce portálu Já-ty.cz, která razila heslo "Na chvíli? Na noc? Ne - pro život!", a po ní se vyrojila inzerce na jiný portál s heslem "První nezávazná seznamka" nebo tak něco. Váhal jsem, do které skupiny rudý plakát patří, než jsem zjistil, že jde o dostaveníčko s bankou, konkrétně s mBankou.

Neodolaje sexy červené barvě, vyhledal jsem domovskou stránku mBanky. Pak už to šlo rychle, viz text níže. Jako slohový útvar jsem zvolil matematické skriptum, ale nenechte se zmást.

 

1.1 Definice. Říkáme, že matice A komutuje s maticí B, mají-li stejný počet řádků a sloupců a zároveň platí A⋅B = B⋅A.

1.2 Věta. Množina všech matic, které komutují s maticí A, tvoří lineární podprostor.

1.3 Důkaz. Viz libovolná skripta z algebry.

1.4 Věta (Bílovo pravidlo). "Tak vznikají typické debaty s 'komutujícími argumenty': diskutující nereagují na to, co říká druhá strana, ale vrší předpřipravené repliky, zhusta se ani nenamáhajíce formulovat tvrzení svými slovy: odkaz na knihu, webovou stránku či video postačí. Takovou debatu poznáte snadno: kdyby někdo náhodně zamíchal pořadím příspěvků, nevypadala by o nic nepřirozeněji než ve svém výchozím stavu. A přesto si účastníci těchto debat myslí, že aplikují kritické myšlení, protože shromažďují informace a odpovídají věcnými argumenty." (BÍLA, H.: Kritické myšlení a "kritické myšlení". In: Kvantová koroptev, 20. 8. 2011. Dostupné z WWW: http://koroptew.blogspot.com/2011/08/kriticke-mysleni-mysleni.html)

1.5 Důkaz. Triviální. Viz libovolná dostatečně rozmělněná diskuse na internetu.

1.6 Definice. Říkáme, že ve slově komutují diakritická znaménka, je-li v něm stejný počet znamének orientovaných doprava a doleva.

1.7 Věta (princip dvojité negace). Dvě diakritická znaménka souhlasné orientace umístěná na téže pozici se rovnají jednomu znaménku s opačnou orientací.

1.8 Důkaz. Sporem. Předpokládejme, že dvě písmena dlouhého I na téže pozici se jeví jako dlouhé I. Potom první z nich můžeme umístit do obrázku a druhé nechat jako text, který bude obrázkem překryt. Návštěvník webových stránek společnosti mBank však vidí obrácené dlouhé I, což je spor.

 

 

 

1.9 Věta (slepcova věta o záměně). České rozložení klávesnice umožňuje napsat nejméně čtyři podobné symboly: o (malé písmeno O), O (velké písmeno O), 0 (číslice nula) a ° (znak pro stupeň). Tyto symboly jsou navzájem ekvivalentní a lze je libovolně zaměnit.

1.10 Důkaz. Analogicky s důkazem 1.8. Předpokládejme, že zaměnitelné nejsou. Klientům mBanky se však nabízí "0nline platební systém nové generace", což je spor. (Srovnej: pr0n.)

 

 

 

1.11 Věta. Uživatel internetu je schopen přečíst libovolně deformovaný ověřovací kód. Zároveň je schopen jej věrně přepsat na svém rozložení klávesnice, aniž by použil větu 1.9.

1.12 Poznámka. Pro větu 1.11 hovoří pouze anekdotická evidence, rigorózní důkaz dosud není znám. Viz ilustrace 3 a 4.