čtvrtek 28. dubna 2011

Báseň mezi řádky

Zpíváno do rotaček? Psáno mezi neslušné odkazy!

Nejsou noviny báječný vynález? Vezmete nůžky, vystříháte písmenka a složíte poslední větu románu, který bude napsán za dvacet let. Nikoliv vámi. Anebo vezmete cédéčko, zasvítíte na něj UV zářivkou, data se přeskupí… a možná získáte fotku Karla IV. zamlada. Malý JPEG obrázek, 50 kilobajtů.
Máte sice pravdu, že všech různých 50KB souborů je cca 2400 000 (zakódovány do elementárních částic by zaplnily opravdu mnoho vesmírů a většina z nich navíc není ve formátu JPEG, ale jde jenom o nějaký bordel) - tedy že šance trefit se do té správné posloupnosti půl milionu nul a jedniček je vcelku mizivá - ale v principu to možné je.
Poslední větu románu si můžete zkusit složit; bizarní náhody se alespoň jednou za uherský rok stanou. Například když přijdete na thajskou stránku, která pod záminkou výuky japonštiny a němčiny předkládá sto stran pochybných pornografických odkazů, které prokládá úryvky z česky psaných knih.
Až tyto informace vstřebáte, dám vám odkaz, abyste se podívali na vlastní oči.




Jde o jedinečný text složený z Doyla, Dumase, jakési kritiky Dostojevského, nějaké erotické povídky a kdoví čeho ještě. Dohromady tvoří příběh, který v jednotlivých fragmentech není obsažen - dílo fascinující a nepravděpodobné.
Pokusil jsem se jej z úryvků zrekonstruovat do podoby pásma, které jsem nazval (také dle jednoho úryvku) Ze svých těl pak vypustili naši vodu. Příběh se sice vyvine trochu jinak, ale hlavně jsem chtěl naznačit, jak noví hrdinové žijí ze starých textů - jako literární fantómové.

Ze svých těl pak vypustili naši vodu

Udělal jen několik pohybů
"Buď zdráva, drahé děvče"
Pocítil zavanutí vděčnosti
Na dvou kontinentech se nebude mluvit o ničem jiném
Pochopil
Nedočká se jara a kytek na jaře
Hudba je přesná, přesnější nežli řeč
Již se jal tancovati
Mačkal spoušť, dokud nebyl zásobník prázdný
Byl nejmladším mužem plesu
Neznámý na výstřely vůbec nereagoval
Jen se šklebil
Najednou mnoho tenkých hlasů - aj, aj!
Jeden šel po nohách, druhý mířil na hlavu
Muži ještě neměli dost
A tak nastával závod ve střelbě
Sivá země
Zvenčí nedošlo k většímu poranění
Podle irského přísloví
"Muž, který vše ví, umře"
-
"Alespoň ty jsi v pořádku"
Oddechovala rychle
S obavou v očích čekal
Fábory bílého kouře
Jinak bylo všude ticho
Sevřel jí ruku
"Buď zdráva, drahé děvče - já se o to také pokusím"
Jen tak se mi dívala do očí a pak mě začala líbat
Nespatřil nikdy nikoho, kdo by se jí podobal
Ó bože, ó bože, kdo je tím vinen!
Bolest během chvilinky začala být dosti nesnesitelná
Jemně ji od sebe odstrčil
"Z té vraždy, která mi všecko vzala
Z té vraždy, která mě zničila
Z té vraždy se budete odpovídat!"
Prudkým pohybem stlačil rukojeť
Až hlaveň ukrytá v pouzdře mířila do Ximenezovy hrudi
A stiskl spoušť
-
Nenabyla hned vědomí
Nýbrž až k večeru
Ať oči nebloudí, kam nohy nedojdou
Tři vinné sklenky, to je vše
Pár psů štěká ve vesnici
Oteplilo se jako zázrakem

pondělí 11. dubna 2011

Úvod do translatismu VI. aneb Zaboravili ste lozinku?

Pokud se skořápka jazyka nerozbije, nemůže být pravda vyjevena.

Disciplína translatismu nám pomáhá najít jazykové konstelace, které v omezeném poli jediného jazyka nelze spatřit. Často pracuje s dialektickým přeléváním slov z jednoho jazyka do jiného, proto si translatista velmi cení strojové překladače. Někdy však stačí pohlédnout na jedno slovo jiným dalekohledem a obraz je dovršen.
Příkladem takové situace budiž srbský internetový portál viděný jazykem západních slovanů. Zaboravili ste lozinku?

Lákamí vůněhulás úmyval rohlivý…

Dokonce někdy není ani potřeba opouštět rodnou zemi. Nebývalé pozornosti v současném jazykovém prostoru se těší staroslověnská Píseň o Lžičkočárovi, téměř moderní lyrická skladba personifikující kuchyňské náčiní. Můžeme se v ní setkat s dnes již zaniklými výrazy odvozenými od slova rohlík, například rohlín (nenasytný chlapec) nebo rohlivý (dělající nepořádek), a mnohými dalšími, například slovesem hudbat (zpívat si při práci) nebo substantivem anadobra (význam nejasný, původem zřejmě ze Středního východu).
V jak rozličných kontextech je Lžičkočár citován! Pochopili bychom jeho, byť archaický, výskyt v databázi písní. Lžičkočár vedle praní prádla má spojitost s domácími pracemi. Avšak staroslověnská báseň a geodézie? V naší zemi není nic nemožné.

Sakura-chan is mai waifu

Slova jsou živá a stejně jako lidé hledají své místo. Za podivuhodný příklad slova, které "se našlo", považuji japonský výraz moe.
"Roztomilé k nesnesení" - aktuální trend posledních několika let, který lze vypozorovat v manze i anime. Charakteristický je pro něj vzhled (zejména dívčích) postav se skutečně velkýma očima a celkové ladění do sladka. [...] (vysvětlivka k moe ve FAQ na Manga.cz)
Na české Wikipedii se dočtete, že: "[Anime seriál Cardcaptor Sakura] obsahuje nezanedbatelnou míru šónen ai, šódžo a moé." Proč moé? Přeci proto, že je to hezčí, roztomilejší než pouhé moe! Slaďoučké slovo v latince zesládlo do podoby cukrkandlu, stačilo mu k tomu jedno přebytečné nabodeníčko.

Bez povšimnutí by neměl zůstat termín moelodrama, kam se cukrkandl přilepil a není k odlepení. Trocha moe však ukápla i jinam - můžete si dokonce pořídit moeučebnici relačních databází nebo moekomix o funkcionálním programovacím jazyce Lisp.

Bouřka pro deštníky

Nedávno vyšlá kniha Klec pro majáky zčeřila vody komentářů na publicistických serverech. Aby ne: vždyť pojednává o muži, který byl ženou, a zároveň o ženě, která je mužem. Jediné, co titulu z mého pohledu nečtenáře schází, je kreativnější název. Jmenovat se kniha "Bouřka pro deštníky", mohl bych si zdejší zmínku odškrtnout jen přepsáním názvu. Takhle se musím ponořit hlouběji.


Jako výchozí bod jsem si zvolil článek o nové australské legislaci ohledně LGBT problematiky. Zajímavé je už prosté vyjmenování všech možných genderových specifik, mezi kterými se vyjímá "kříž s prádelníkem". Crossdresseři mají s prádelníkem vskutku kříž. Mike Perry alias Ivana Peřestá má však kříž s něčím jiným. Hloub, ještě hloub.
Konečně asi v půli textu čteme rozhřešení: "Pohlaví je tekutina." Tekutá sociální stavba, domeček v bažinách, hrad z písku (stavěný špičkou dolů?), ves na dně přehrady. To už není pouhý "kříž s prádelníkem", to je kříž nad prádelníkem.
Zdá se, že nemáme jinou možnost, než přinést světu revoluci. Cesta pro nás již byla připravena.

Úvod do translatismu X. aneb Obrácená strana medaile

Hlídejte si svá holoubátka! Po více než třech letech dospěl filologicko-psychologický seriál o nové vědní disciplíně translatismu ke s...