Komutujícì nabodeníčka

Platit za první rande? A co na to Jan Tleskač?

Poslední dobou se ve městě vyrojily rudé plakáty s otázkou "Platit za první rande?" - a já uvažoval, kam je zařadit. Dříve se totiž vyrojila inzerce portálu Já-ty.cz, která razila heslo "Na chvíli? Na noc? Ne - pro život!", a po ní se vyrojila inzerce na jiný portál s heslem "První nezávazná seznamka" nebo tak něco. Váhal jsem, do které skupiny rudý plakát patří, než jsem zjistil, že jde o dostaveníčko s bankou, konkrétně s mBankou.

Neodolaje sexy červené barvě, vyhledal jsem domovskou stránku mBanky. Pak už to šlo rychle, viz text níže. Jako slohový útvar jsem zvolil matematické skriptum, ale nenechte se zmást.

 

1.1 Definice. Říkáme, že matice A komutuje s maticí B, mají-li stejný počet řádků a sloupců a zároveň platí A⋅B = B⋅A.

1.2 Věta. Množina všech matic, které komutují s maticí A, tvoří lineární podprostor.

1.3 Důkaz. Viz libovolná skripta z algebry.

1.4 Věta (Bílovo pravidlo). "Tak vznikají typické debaty s 'komutujícími argumenty': diskutující nereagují na to, co říká druhá strana, ale vrší předpřipravené repliky, zhusta se ani nenamáhajíce formulovat tvrzení svými slovy: odkaz na knihu, webovou stránku či video postačí. Takovou debatu poznáte snadno: kdyby někdo náhodně zamíchal pořadím příspěvků, nevypadala by o nic nepřirozeněji než ve svém výchozím stavu. A přesto si účastníci těchto debat myslí, že aplikují kritické myšlení, protože shromažďují informace a odpovídají věcnými argumenty." (BÍLA, H.: Kritické myšlení a "kritické myšlení". In: Kvantová koroptev, 20. 8. 2011. Dostupné z WWW: http://koroptew.blogspot.com/2011/08/kriticke-mysleni-mysleni.html)

1.5 Důkaz. Triviální. Viz libovolná dostatečně rozmělněná diskuse na internetu.

1.6 Definice. Říkáme, že ve slově komutují diakritická znaménka, je-li v něm stejný počet znamének orientovaných doprava a doleva.

1.7 Věta (princip dvojité negace). Dvě diakritická znaménka souhlasné orientace umístěná na téže pozici se rovnají jednomu znaménku s opačnou orientací.

1.8 Důkaz. Sporem. Předpokládejme, že dvě písmena dlouhého I na téže pozici se jeví jako dlouhé I. Potom první z nich můžeme umístit do obrázku a druhé nechat jako text, který bude obrázkem překryt. Návštěvník webových stránek společnosti mBank však vidí obrácené dlouhé I, což je spor.

 

 

 

1.9 Věta (slepcova věta o záměně). České rozložení klávesnice umožňuje napsat nejméně čtyři podobné symboly: o (malé písmeno O), O (velké písmeno O), 0 (číslice nula) a ° (znak pro stupeň). Tyto symboly jsou navzájem ekvivalentní a lze je libovolně zaměnit.

1.10 Důkaz. Analogicky s důkazem 1.8. Předpokládejme, že zaměnitelné nejsou. Klientům mBanky se však nabízí "0nline platební systém nové generace", což je spor. (Srovnej: pr0n.)

 

 

 

1.11 Věta. Uživatel internetu je schopen přečíst libovolně deformovaný ověřovací kód. Zároveň je schopen jej věrně přepsat na svém rozložení klávesnice, aniž by použil větu 1.9.

1.12 Poznámka. Pro větu 1.11 hovoří pouze anekdotická evidence, rigorózní důkaz dosud není znám. Viz ilustrace 3 a 4.

Milanův příběh

Jednoaktovka napsaná u příležitosti Sčítání lidu, domů, bytů, bezdomovců a haruhistů 2011

 

Vlastně je to divadelní představení, které napsal sám život. Rozhodný okamžik se blíží, opona se rozhrnuje, posaďte se, prosím…

Scéna I.

Říjnová noc. Milan leží v posteli na Strahovské koleji a dívá se do svého notebooku. V pozadí zvuk větru od netěsnícího okna.

MILAN (v duchu): Ahoj, mam k vam jednu veeeeeeelikaaaaaaanskou prosbicku,,, asi pred 4letama se poprve hral ORIGINAL WAR a bohuzel i naposled,a od te doby ho marne schanim je nejaka sance ze byste mi ho nekdo pujcil nebo prepalil? klido i zaplatim do 100kc prosim moc moc.. studuju v praze cvut… tak dejte vedet,,doufam ze ho este mate: ) cus milan.

VYPRAVĚČ: A Milanova chvějící se ruka psala slovo za slovem prosbu, výkřik do kosmického prostoru, jenž jako rádiové vlny bude jaro za jarem unášen v nesmírnou dálku od toho malého pražského pokoje.

Scéna II.

Únorová noc o rok dříve. Milan sedí doma ve svém pokoji u psacího stolu. Je zhasnuto, místnost osvětluje jen mdlé světlo ploché obrazovky.

MILAN (v duchu): Ahoj vsechny slecny i pani. Chce se nejaka slecna ci zena od 15-35let seznamit se sympatickym a zkusenym klukem z Prahy? Jmenuji se milan, je mi 20/176/85kg M15, 5/3, 5cm. Hledam touto cestou holku na nezavazny sex. Jen 100% zdravi a cistota. Tesim se na tvou odpoved. Bez fin. odmeny. Foto potesi, ale neni podminkou, taky muzu zaslat. Zatim se mej hezky a na vsechny tve otazky ti rad odpovim pres mail. pa milan

VYPRAVĚČ: A Milan chvějící se rukou vyťukával svou žádostivost, výkřik do vesmírných dálav, jenž jako reliktní záření bude neznatelně sálat z celé oblohy až do skonání světa.

Scéna III.

Březnové odpoledne o několik let později. Milan sedí uprostřed prázdného jeviště, vedle sebe má položený zelený sčítací list osoby. Je otočen směrem k publiku, oči skloněné do notebooku.

MILAN (v duchu): Ahojky hledám pěknou milou slečnu do 25 let na vážný vztah… jsem prý fajn kluk, rád sportuju a bavím se :-) odpovím na 100% předem díky … Jinak ted je zima a hodně jezdím na hory lyžovat, tak která by chtěla jezdit se mnou? Milan

AŠTAR ŠERAN (hlas shůry): Běda vám, loutkolidé! Obraťte se a zahoďte sčítací listy, do kterých byly ukryty vysílače negativní energie!

VYPRAVĚČ: Milujte se a sčítejte se! Nemějte strach, že by vás o vaše soukromí někdo připravil.

Konec. Herec vstává a uklání se, Aštar Šeran se vrací na svou loď vysílat pozitivní energii, publikum aplauduje.

O jednorožcích a lidech

„Láska nezná hranice.“ (připisováno každému autorovi milostné prózy, poesie či dramatu)

Známe se čtyři roky, ale když teď mi teď jde naproti, nemohu ho poznat. Bez brýlí, s obarvenými vlasy a o dvě hlavy menší než já, zabalený v zelené dece. Žertem mu říkám, ať si dá pozor, aby se to v šautboxu neprovalilo. On jenom lehce odkryje svůj zelený plášť (nakonec to není deka) a výmluvně ukáže na kožená pouzdra u pasu.

Ne, o tohle "děvče" se bát nemusím. Jediné, o co se bojím, je zdravý rozum - mé návrhy koupit lístky na něco jiného než na snímek Edward Cullen a tajemství jednorožce totiž nepadají na úrodnou půdu a čas kvapem běží.

Nejlépe asi pochopíte, co se stalo, když se podíváte, jak se za poslední týdny změnil jeho blog zOMG:

 

 

Přešlapy tuzemské i mimozemské

Český tisk diskriminuje homosexuály. Nezachrání nás možná ani Aštar Šeran

Nedávno jsem se dočetl, že Internet – „nejhorší medium ze všech“ – je „plný obscénnosti, dětské pornografie a teroristických návodu na různé výbušniny, atomové bomby a podobně“. Odkaz na slově „obscénnost“ vedl na jakýsi zoofilní web a odkaz na slově „podobně“ na hlavní stránku Googlu.

Pravdivosti tohoto znepokojujícího tvrzení nahrává i „nevinný“ test z angličtiny, který jsem před měsícem našel na populárním zpravodajském serveru iDnes.cz.

Homofobové z iDnesu

Pozitivně vyhlížející stránka nabízí čtenářům, aby si „vyzkoušeli rozřazovací test z angličtiny“ na úrovni A1. Ilustrační fotografie s dívkou a jejím čtvernohým společníkem ani všednodenní konverzační věty, které jsou předmětem zdánlivě čistě gramatického testování, nenaznačují, jak zákeřná bude otázka číslo deset.

Která z následujících vět je správná?

1. Is that your father bicycle?
2. Is that your father’s bicycle?
3. Is that your fathers’ bicycle?

Doučování s Michaelou

Jako zdárný absolvent procesu sekundárního vzdělávání závidím lidem, kteří vydělávají v šedé zóně školství - doučování. Závidím jim v dobrém. Také to chci zkusit.

"Doučování, jak s ním začít?" - klikám na třetí výsledek Googlu. Je to povídka:

Přijímačky se blížily a já jsem měl čím dál větší strach, že je nezvládnu. Z algebry jsem šílel a rovnice se staly mou noční můrou. Ale pak se najednou objevila záchrana, když se mi Míša nabídla, že mi s matikou pomůže.

Michaela je vypravěčova kamarádka z dětství. Odjela však do Ameriky a vrátila se teprve nedávno. Není to žádná šprtka, ale díky své přirozené inteligenci školu hravě zvládá.

Doučování jsme si domluvili na večer v devět u ní. Doma jsem řekl, že přijdu až pozdě v noci, protože bylo toho hodně, co by mi měla Michaela vysvětlit. Zazvonil jsem u ní přesně v devět. Přišla mi otevřít. Byla doma sama.

Sedli si u ní v pokoji na koberec, vybalili učebnice a ona se rovnou pustila do výkladu o goniometrických funkcích (sinus a spol.) - pěkně od píky. Myslím, že to není zlá látka, jenže náš hrdina se nemohl za nic na světě soustředit.

Místo do knih jsem se díval na ni. Opravdu se za ty dva roky hodně změnila. Byla krásná. Měla nádherné modré oči, krásné blond vlasy a vzrušující úsměv s bíle zářícími zuby. Nenápadně jsem sklopil zrak. Pomalu mě to začínalo vzrušovat. Musel jsem si poposednout tak, aby nic nezpozorovala. Její vysvětlování jsem vůbec nevnímal, vnímal jsem pouze její kouzelný hlas.

Tu se našemu hrdinovi zatočily panenky o pár desítek radiánů, když si představil svou kamarádku nahou. Nevinná oběť jeho představ dosud nic z toho netušila.

Míša byla naštěstí pořád zabrána do vysvětlování. Přisunul jsem se k ní blíž, tajně se nadechl, abych vychutnal vůni jejího těla, a pokračoval. Jaké má spodní prádlo? Nosí kalhotky nebo tanga nebo pod těmi tepláky nemá nic…?

Matematický antitalent teď přemítá o horkých letních nocích, kdy se jeho učitelce zdají divoké erotické sny a bílá látka kalhotek …

"Dane, posloucháš mě?" přeruší mě Míša v mém snění. Teď mi už bylo jedno, jestli přijímačky udělám nebo ne. Teď šlo jenom o jedno - dotknout se jí, hladit ji, líbat ji, milovat se s ní. "Míšo," zašeptal jsem a položil jsem jí ruku na koleno. Naše zraky se spojily. Přímo jsem se utápěl v těch jejích očích. V ten okamžik jako by bylo o všem rozhodnuto.

Danovo bušící srdce už po k \pi/2; k\in\R projelo celý obor reálných čísel tam a zpět.

V nekonečně dlouhých polibcích jsme si lehali na koberec. Pak naše dlouhé vášnivé polibky ustaly a já se svým jazykem vydal vychutnávat její tělo. Pomalu jsem jí sjížděl po krku. Jazykem jsem dychtivě lízal místo za místem, až jsem byl u její hrudi. Svlékl jsem jí tričko a pokračoval dál.

Čtenářova bujná fantasie jistě dopracuje zbytek příběhu. Já ocituji už pouze závěr:

Celý ten večer byl úžasný. Zcela vyčerpáni jsme si lehli vedle sebe nazí. Leželi jsme tam už ani nevím jak dlouho. A pak jsme se oba oblékli a vrátili k matice.

Názor na tento příběh mi můžete napsat na e-mail:
michal.smutek@post.cz

Celý příběh "Doučování s Michalem" si můžete přečíst zde.

See what I did there? :-)