Úvod do translatismu II. aneb Větrné hedvábí

O avantgardním uměleckém proudu, který se ve světě i u nás začíná prosazovat na přelomu století, totiž o translatismu, pojednává ve zkratce minulý článek.

Je pozoruhodné, že v Čechách a na Moravě tentokrát s vývojem držíme krok a, mohu-li to při své neinformovanosti posoudit, při hledání nových cest jdeme snad občas i napřed. Nejspíše za to můžeme poděkovat tomu nejvzácnějšímu, co máme, češtině. Jazyky, kterými po světě hovoří miliony lidí, poněkud tlumí činorodost svých mluvčích, neboť je v nich možné mnoho informací získat v přirozené, umělecky nezkreslené podobě.

Za opětovné setkání s translatismem tentokráte děkuji písemnému úkolu do hodin anglického jazyka, totiž stránkovému pojednání o oblíbené knize. Rozhodl jsem se napsat o dramatické básni Roberta Browninga, Pippa Passes, kterou jsem zde před časem v souvislosti s NGE a White Album zmínil. I sedl jsem si, vypotil dvě anglické normostrany a výsledek vytiskl. Naštěstí mě však napadlo text hodit do Googlu a výsledek zkopírovat a vytisknout v přesně stejné sazbě. Maje v ruce dva papíry, svůj text a jeho český padělek, ocitl jsem se ve výchozím bodě translatisty.

Že byl druhý text levným padělkem, toho si člověk mohl všimnout už při prvním bližším ohledání z nadpisu: "Pippa pasy". Zní to tak trochu jako "Ráj východu", ale na rozdíl od něho jde o překlad zcela zcestný. Ani z hlediska translatistiky nejde o povedenou chybu, je příliš přímočará a málo absurdní. Kdyby translátor přeložil "Pippa špásy", to by bylo něco jiného; jde o pouhá první dvě slova, pojďme dále.

V prvních dvou odstavcích se dočkáme oblíbeného špásu Google překladače, jazykového postfeminismu - "nebyl jsem velmi úspěšná". Přestože spisovná čeština se v případě smíšení obou rodů či v případě chybějící informace přiklání k rodu mužskému, Google pokládá za výchozí rod spíše ten ženský. (Postfeminismus jakožto radikální opozice fallokracie neprosazuje zrovnoprávnění pohlaví, ale prosté nahrazení patriarchátu matriarchátem. Zdá se však téměř nemožné odlišit od sebe praktický postfeminismus a jeho parodii. Žánr girls with guns do tohoto proudu zřejmě počítat nemůžeme a u školních komedií se odvažuji doufat, že situace není jednoznačná.)

Začátek textu obsahuje také některé monologické vsuvky: "Je zřejmé, že mé porozumění nebylo vzdáleně perfektní, ale většinu času jsem byl schopen vytvořit obecnou představu o tom, co se autor snaží říct." Trochu mě šokovalo výrazivo, které Google používá: "Na mnoha místech jsem nemohl vymyslet správné výslovnosti, tak znělo na hovno, ale to bylo zajímavé a zábavné, jako moje pokusy o překlad některých pasáží." Přestože je translatistický text subjektivním literárním útvarem, nemyslím si, že by měl z každého it sounded crappy dělat hned toto.

Zajímavější je už věta, ve které se hovoří o hlavní hrdince: "Pippa, přestože je mladá dívka, je dělník v těchto mlýnů a větrné hedvábí po celý rok, vydělávat jen chléb a mléko'." Zde translatismus utvoříme pomocí slova, na které nás překladač upozornil: z anglického to wind - navinout, namotat (co) můžeme vyrobit české větřit. Pippa větří hedvábí po celý rok, ale vydělá si jen chléb a mléko.

"Kniha se skládá ze čtyř kapitol, které se konají na Nový rok" - další drobný a nenásilný translatismus, který se nachází ve třetím odstavci. Čtvrtý odstavec se však potápí do nonsensu. "V 'Dobré ráno' kapitola, například dočteme o Luca je mladá žena, Ottima a její milenec, Sebald." Z kapitoly Ráno se stalo Dobré ráno, pozoruhodnější je ale vyprávění o bohaté mladé ženě a jejím německém milenci. "Sebald moc ji miluje a ona ho chce zabít svého manžela." Zdá se, že Sebald je v téhle větě manželem Ottimy, spíše než aby byl jejím milencem - vytvoření translatismu je věcí jediné čárky, která udělá ze "svého manžela" regulérní přístavek.

Ottima tedy od Sebalda chce, aby zabil jejího muže. Sdělení, které následuje, je však poměrně těžké rozklíčovat: "Ona ho manipuluje, […] ale pak (doslova) Pippa passes by i ona zpívá písničku pomáhá Sebald to zdarma sám od Ottima to bude, až jí nedivím a pokání." Nejjednoduší a jasně nejlepší translatismus je přeložení závorky s výrazem "doslova" a ponechání následujících slov v původním jazyce.

Samostatnou kapitolu tvoří citace závěrečných veršů z předzpěvu, kterým Google pozoruměl osobitým způsobem. Posuďte sami:

Všechny služby patří stejné u Boha:
pokud se hned, jak dříve Ten pošlapal
Ráj, jeho přítomnost naplňuje
naše země, každý jen jako Boží vůle
může pracovat - Boží loutky, nejlepší a nejhorší,
jsme, není první ani poslední.
Řekni ne "malá událost"! Co "malé"?
Náklady větší bolest než to, abyste hovor
a "velký případ" by přišly,
než tohle? Rozplést mi od hmotnosti
listin, které tvoří život, jeden skutek
power padne v krátkodobém nebo překročit!

Pro srovnání přikládám i svůj netranslatistický překlad:

Všechna služba jedna v Bohu jest:
nechá-li zde cesty svoje vést,
kroky Jeho prostoupí-li zem,
každý pevný v údělu je svém -
jsme milé i hrozné loutky Páně;
poslední či první hledáš marně.
Nerci "toť malá věc"! Nač "malá"?
Díš snad, že méně bolu stála
nežli "věc velká", jež dosud spí?
Rozmotej přízi všedních dní,
tu nit skutků, která život tká -
jediný čin ať zatratí, ať zachová!