Jako malý jsem tankistou být nechtěl. Zato jsem často
hrával "Tančíky", respektive klasickou dosovou hru s poměrně
nevyslovitelným názvem Scorched Earth. Jistě ji znáte: stojí proti sobě 2 až n
tanků, ovládaných počítačem či člověkem, a snaží se rozmanitou municí
sprovodit ze světa ty ostatní. Ač spartánský grafikou, není zdejší herní
systém tak docela přímočarý a vyžaduje soustavný nákup nejen zbraní,
ale i rozmanité pasivní obrany, padáků, baterií či benzínu. Jde o zlomek
historie, která se už nebude opakovat, a proto si zachovává své kouzlo i
dnes, když musíme výkon procesorů doslova škrtit, abychom z něj vůbec
něco měli.
Při volbě tématu svého prvního
většího C++ programu jsem se rozhodl pro vlastní variaci na klasické
téma "Tančíků". Jelikož se mi na blogísku nic zajímavého neděje, budu
příští týden publikovat Deníček tankisty - jak bude pokračovat vývoj.
Přespříští týden snad úspěšně získám známku a uvolním hratelnou verzi
širému světu.
Původně
jsem si myslel, jak budu poctivě celý týden programovat a blogískovat.
Nakonec jsem měl jiné starosti a z vývoje se stal klasický víkendový
sprint okořeněný notnou dávkou beznaděje, kleteb i výskání nad něčím, co
zdravá většina populace považuje - nejsouc daleko od pravdy -, za
magické formule.
O pikantnosti "z natáčení" se s
vámi, kdo magickým jazykem nehovoříte ani trochu jako já, příliš
podělit nemohu. Zdály by se vám zábavné asi jako nejkratší matematický
vtip: "Nechť epsilon je záporné." - Kameňák, že? Vlastně docela ano :-)
Nejlépe uděláte, když si hotovou hru zahrajete: zkompilovaná verze pro Windows.
Koneckonců mezi nejzajímavější okamžiky vývoje patřilo právě užaslé
testování programu, který se nejen přeložil, slinkoval, spusil a hned
nespadl, ale choval se víceméně tak, jak by měl!
