LCD panel Quattron má o kolečko navíc. Prý je to revoluce
Revoluce, z latinského revolvere, utvořeného předponou re- ze slovesa volvere, to jest kutáleti se, nabalovati se a v neposlední řadě choditi v kruhu.
Japonská společnost SHARP přichází na trh LCD televizorů s revoluční novinkou. Je jí panel Quattron, který „přidává žlutou (Y) ke třem základním barvám - červené, zelené a modré (RGB) –, rozšiřuje barevnou škálu a věrně vykresluje prakticky všechny barvy, které lze rozpoznat pouhým lidským okem“.
Jak možná víte, v profesionálním barevném tisku se k základním barvám (CMY) a černé často přidávají ještě barvy další (například oranžová, zelená, světle modrá). Proč to tedy nezkusit i u televize?
Za dnešní kulturní obohacení můžete poděkovat Slanečkovi. Varování: následující píseň je návykovější, než si myslíte.
Zběžný překlad textu:
Hej kotě, vstaň ze svýho spánku dorazili jsme do budoucnosti a celý svět je teď...
Elektronik, supersonik, supersonik, elektronik
Hej kotě, odjedeme spolu, nemáme moc časů, moje modrý džíny těsný jsou, tak vyšplhej na mou raketu lásky, v nádrži nemám benzín, ale lásku, nad námi není nic jenom hvězdy nad hlavou
Všechny systémy prakují! Připravte se na odpočet!
5... 4... 3... 1... Odžeh!
Jenom leť, má vesmírná raketo, není potřeba dát mi peníze do kapes, dveře jsou zavřený, teď jsem je zamknul, zasunu svůj konektor do tvojí zdířky
Sonické nebe žhne jako plamen ty a já stoupám výš a výš šmik telefonní drát zastaví nás jen píchnutá guma*
Hej, rytířko lásky, já chci být tvým nájezdníkem z vesmíru pro tebe poklesnu do největšího kráteru měsíce já silnější než lord Valdemort na kolena, já být tvůj vládce protože jsi Venuše a já Mars s tebou jsem bohatější než všichi carové přej si něco, když padají hvězdy, potom ti zahraji na mé kosmické kytary!
Dámy a pánové připoutejte se zahajujeme sestup důvěřuji, že se vám náš let líbil tak jako můj přízvuk
Teď zpátky na Zemi, je čas na velké šplouchnutí můj vesmírný koráb se zaboří do moře věčné slávy lidé zdaleka přišli, aby mě oslavili a jak lodí kolébají vlny, otevírám dveře a křičím: „Jsem největší ztroskotaná superstar na světě!“
(Supersonik, elektronik)
Tak jistě jako slunce vychází na západě jsem všech lodí a moří ten nejlepšejší přistup, dám ti na tvůj prst jupiterův prsten a potom tě jako vůně budu navěky provázet Fajn, je čas pro konec, již nebudu více zpívávat, vrať se se mnou časem, chci abys zažila Velký třesk
Dlouhý život tobě, plemeno z vesmíru! Dlouhý život tobě, Molvánie!
* Toto je ve skutečnosti translatismus, v originále je myšlena pneumatika. Edit: Vlastně si nejsem tak jistý.
Český tisk diskriminuje homosexuály. Nezachrání nás možná ani Aštar Šeran
Nedávno jsem se dočetl, že Internet – „nejhorší medium ze všech“ – je „plný obscénnosti, dětské pornografie a teroristických návodu na různé výbušniny, atomové bomby a podobně“. Odkaz na slově „obscénnost“ vedl na jakýsi zoofilní web a odkaz na slově „podobně“ na hlavní stránku Googlu.
Pravdivosti tohoto znepokojujícího tvrzení nahrává i „nevinný“ test z angličtiny, který jsem před měsícem našel na populárním zpravodajském serveru iDnes.cz.
Homofobové z iDnesu
Pozitivně vyhlížející stránka nabízí čtenářům, aby si „vyzkoušeli rozřazovací test z angličtiny“ na úrovni A1. Ilustrační fotografie s dívkou a jejím čtvernohým společníkem ani všednodenní konverzační věty, které jsou předmětem zdánlivě čistě gramatického testování, nenaznačují, jak zákeřná bude otázka číslo deset.
Vítejte v Novém Sorpigalu. Ta velká budova uprostřed je banka. Vpravo od nás se nachází hostinec, vlevo potom budova stájí, do kterých je v každém městě vhodné zavítat, protože jsou v nich zdarma k mání podkovy. Taková podkova permanentně zvýší štěstí vybrané postavě - a to se hodí. Teď si asi půjdete vyzvednout svitek s kouzlem Skok a klepnete na jistou cihlu, která vás přenese do Dračích písků. Průměrná délka dožití se v takovém kraji na vašem prvním levelu rovná několika vteřinám, vám však stačí pouze klepnout na určitou stěnu svatyně a přenesete se do easter-egg dungeonu New World Computing.
Letos v říjnu to bude deset let, co Might and Magic VI: The Mandate of Heaven vyšel jako plná hra k Levelu. Děs a hrůza!
Jako zdárný absolvent procesu sekundárního vzdělávání závidím
lidem, kteří vydělávají v šedé zóně školství - doučování. Závidím jim v
dobrém. Také to chci zkusit.
"Doučování, jak s ním začít?" - klikám na třetí výsledek Googlu. Je to povídka:
Přijímačky
se blížily a já jsem měl čím dál větší strach, že je nezvládnu. Z
algebry jsem šílel a rovnice se staly mou noční můrou. Ale pak se
najednou objevila záchrana, když se mi Míša nabídla, že mi s matikou
pomůže.
Michaela je vypravěčova
kamarádka z dětství. Odjela však do Ameriky a vrátila se teprve nedávno.
Není to žádná šprtka, ale díky své přirozené inteligenci školu hravě
zvládá.
Doučování jsme si domluvili
na večer v devět u ní. Doma jsem řekl, že přijdu až pozdě v noci,
protože bylo toho hodně, co by mi měla Michaela vysvětlit. Zazvonil jsem
u ní přesně v devět. Přišla mi otevřít. Byla doma sama.
Sedli
si u ní v pokoji na koberec, vybalili učebnice a ona se rovnou pustila
do výkladu o goniometrických funkcích (sinus a spol.) - pěkně od píky.
Myslím, že to není zlá látka, jenže náš hrdina se nemohl za nic na světě
soustředit.
Místo do knih jsem se
díval na ni. Opravdu se za ty dva roky hodně změnila. Byla krásná. Měla
nádherné modré oči, krásné blond vlasy a vzrušující úsměv s bíle
zářícími zuby. Nenápadně jsem sklopil zrak. Pomalu mě to začínalo
vzrušovat. Musel jsem si poposednout tak, aby nic nezpozorovala. Její
vysvětlování jsem vůbec nevnímal, vnímal jsem pouze její kouzelný hlas.
Tu
se našemu hrdinovi zatočily panenky o pár desítek radiánů, když si
představil svou kamarádku nahou. Nevinná oběť jeho představ dosud nic z
toho netušila.
Míša byla naštěstí
pořád zabrána do vysvětlování. Přisunul jsem se k ní blíž, tajně se
nadechl, abych vychutnal vůni jejího těla, a pokračoval. Jaké má spodní
prádlo? Nosí kalhotky nebo tanga nebo pod těmi tepláky nemá nic…?
Matematický
antitalent teď přemítá o horkých letních nocích, kdy se jeho učitelce
zdají divoké erotické sny a bílá látka kalhotek …
"Dane,
posloucháš mě?" přeruší mě Míša v mém snění. Teď mi už bylo jedno,
jestli přijímačky udělám nebo ne. Teď šlo jenom o jedno - dotknout se
jí, hladit ji, líbat ji, milovat se s ní. "Míšo," zašeptal jsem a
položil jsem jí ruku na koleno. Naše zraky se spojily. Přímo jsem se
utápěl v těch jejích očích. V ten okamžik jako by bylo o všem
rozhodnuto.
Danovo bušící srdce už po k \pi/2; k\in\R projelo celý obor reálných čísel tam a zpět.
V
nekonečně dlouhých polibcích jsme si lehali na koberec. Pak naše dlouhé
vášnivé polibky ustaly a já se svým jazykem vydal vychutnávat její
tělo. Pomalu jsem jí sjížděl po krku. Jazykem jsem dychtivě lízal místo
za místem, až jsem byl u její hrudi. Svlékl jsem jí tričko a pokračoval
dál.
Čtenářova bujná fantasie jistě dopracuje zbytek příběhu. Já ocituji už pouze závěr:
Celý
ten večer byl úžasný. Zcela vyčerpáni jsme si lehli vedle sebe nazí.
Leželi jsme tam už ani nevím jak dlouho. A pak jsme se oba oblékli a
vrátili k matice.
Názor na tento příběh mi můžete napsat na e-mail: michal.smutek@post.cz
Celý příběh "Doučování s Michalem" si můžete přečíst zde.
Každý muslim by měl jedou na život vykonat pouť do Mekky, a každý rádoby filmař a uživatel AviSynthu v jedné osobě by měl sestříhat film jenom s pomocí textového souboru. Chopil jsem se tedy myši a v umělcově berserku načrtl jedenasedmdesát filmových políček (rovnou pořádně velikých: 1920×1080 bodů). Dokonav dílo, vypravil jsem se hledat vhodné ozvučení pouštní obrazové črty, mezitím nazvané prostě „Pouť do Mekky“. Na mysl mi přišel Princ perský – a opravdu, mezi MIDI stopami jsem nalezl jednu padnoucí právě na nový film. Po chvílích hledání vhodné snímkové frekvence a enkódování byla Pouť do Mekky hotova.
ImageReader("a%02d.bmp",1,100,8) # poslední snímek je a71.bmp, zbytek je černý
changefps("film")
converttoyv12()
audiodub(bassaudiosource("prince.mid")).ConvertAudioTo16bit()
freezeframe(211,300,211) # černotu nahradíme posledním snímkem
Tady je vždycky otevřeno. Tady je vždycky otevřeno.
Nikdo si netroufá nám tu zavřít.
Ale jestli už musíme pryč, stále můžem ještě doufat,
že někde jedou přes zavíračku.
Noc si ubíhá, ale čas neznamená nic;
jako vždy touhle dobou čas neznamená nic.
Ještě jednu poslední rundu, protože čas nic neznamená.
Řekni, že nezmizíš. Řekni, že nezmizíš.
Vypili jsme už dost na to, abychom se teď ponořili
do hodin, které ostatní lidé promrhají.
A jestli už musíme jít, stále můžem ještě doufat,
že si to zítra zopakujeme.
Noc si ubíhá, ale čas neznamená nic;
jako vždy touhle dobou čas neznamená nic.
Ještě jednu poslední rundu, protože čas nic neznamená.
Řekni, že nezmizíš. Řekni, že nezmizíš. Řekni, že nezmizíš.
Všichni jsme na svém místě.
Všichni jsme na svém místě.
Všichni jsme na svém místě.
(Čas neznamená nic...)
Všichni jsme na svém místě.
(Čas neznamená nic...)
Tady je vždycky otevřeno. Tady je vždycky otevřeno.
Nikdo si netroufá nám tu zavřít.
(Nikdo si netroufá nám tu zavřít.)
Čas neznamená nic. Čas neznamená nic.
Ještě jednu poslední rundu, protože čas nic neznamená.
Řekni, že nezmizíš. Řekni, že nezmizíš. Řekni, že nezmizíš.
