Prvním rokem na FIT ČVUT

Fakulta informačních technologií očima (skoro) druháka

Mezi studenty vysokých škol je jistým folklórem, rozebírat průběh uplynulého semestru na soukromém blogu ([1], [2]). V případě fakulty informatiky by jeden možná čekal zvýšený výskyt takovýchto zápisků – jenže krátká historie samostatné Fakulty informačních technologií Českého vyskokého učení technického v Praze tento předpoklad dvakrát nenaplňuje ([3], [4], [5], [6], o jiných nevím). Na zdejším blogu jsem chtěl o prvních dvou semestrech poreferovat již dříve, ale koncepty článků mě neuspokojovaly a s plynoucím časem klesal přetlak okamžitých dojmů a s ním i motivace pro klasicky strukturovaný článek (po předmětech). Budiž tedy „Prvním rokem na FIT ČVUT“ pohledem z nepatrně větší výšky.

Tři kila snahy

Vstupním předpokladem pro studium na FIT nejsou žádné IT znalosti ani dovednosti v programování. Stačí snaha a chytrá hlava, zbytek Vás naučíme! (11 důvodů proč studovat na FIT, důvod č. 2)

Ač ze tří set let slávy ČVUT, které „slibuje“ důvod č. 6, toho na FITu příliš neuvidíte, důvod č. 2 nelže. První semestry sice slouží k „přebrání“ poměrně benevolentně přijatých studentů, nikoli však na základě toho, co už vědí, ale toho, kolik úsilí jsou ochotni vynaložit na osvojení si něčeho nového. Kdyby mi někdo řekl, v čem bude spočívat (povinná) semestrální práce z programování v 1. semestru v době zápisu, zřejmě bych si myslel, že jsem se přihlásil na špatnou školu. (Znal jsem základy programování na úrovni „lepič skriptů“.)

Hojně kritizovanou věcí na FIT je automatický systém hodnocení domácích prací, ProgTest. Během semestru dostanete cca 7 úkolů, prográmků v C/C++, které je ne sice nezbytné, ale nanejvýš vhodné do 14 dnů odevzdat a inkasovat za ně body. Kód však nelze jen tak naplácat, jak je libo, neboť ProgTest je velmi důkladný, přísný a tajnůstkářský testovací systém. Počet pokusů je omezen (10–20).

 

Na jednu stranu sport, kdo bude mít řešení mezi prvními; na druhou stranu neustálé hledání chyb a vršící se úkoly. Kdo není v programování zběhlý, stráví nad ProgTestem víkendová odpoledne, večery a noci. V prvním semestru (ANSI C) jsem prožíval spíše polohu „sport“, ve druhém (C++) spíše polohu „nekončící debugování“. Ač byly úlohy zajímavé, neměl jsem už sílu a čas to odlaďovat a poslal jsem některé předem k vodě (toto bylo asi částečně předvídáno, a tak se ve druhém semestru často objevovaly úlohy rozdělené na dvě části – snadnou a těžší).

Možnost volby

Vysoká škola se tedy chová jako kolotoč, který testuje, do jaké míry na něm kdo chce jet. Zatímco nižší stupně vzdělávání se chovají k příjemci značně parentalisticky, vysoká škola svěřuje studentovi zodpovědnost. Průběžné úkoly na ProgTestu jsou nepovinné. Docházka na přednášky je nepovinná. Docházka na většinu cvičení také. Na zápočet potřebuješ tolik a tolik bodů a zařiď si to, jak chceš. (Ne každý předmět dává studentovi až takovou volnost; jde mi o princip.)

FIT ČVUT nyní sídlí v nové budově, spolu s architekty

Jeden příklad: lineární algebru ve 2. semestru přednášeli dva lidé z Katedry matematiky FELu, paní Kalousová a pan Olšák. O panu Olšákovi jsem už něco málo tušil a chtěl jsem chodit k němu, ale v rozvrhu jsem padl do skupiny paní Kalousové. Po první přednášce jsem zjistil, že takto vskutku ne, a nadále chodil k Olšákovi, ač měl přednášku od 7.30 ráno. Měl jsem štěstí – díky času nebyla přednáška příliš populární, a tak byl v místnosti klid, výklad byl mnohem srozumitelnější, ale zároveň jsem chodil na cvičení podle doktorky Kalousové, která sice měla látku trochu zpřeházenou, ale zase zadávala mnohem jednodušší domácí úkoly. Díky tomu všemu jsem nakonec s algebrou neměl problémy, ač jde na FELu o jeden z nejobávanějších předmětů.

Představa, že si uděláte rozvrh na jeden dva dny v týdnu, je sice zajímavá, ale dle mého sebevražedná. Výhoda kolotoče je v tom, že se roztáčí postupně – proč si dělat z prezenčního studia kombinované (to je o sobotách), když nemusím. Do zimního semestru jdu s „krásně“ roztahaným rozvrhem, kde jsem se vyhnul blokům více jak dvou předmětů vzápětí (1 předmět = čistých 90 minut). I když jsem se dávno vzpamatoval z prvotního časového šoku, stejně si myslím, že ta třetí přednáška/cvičení už je nanic.

Úvod do algebry, zejména lineární od dr. Olšáka – atribut 2. semestru na FIT

Co se dozvíte?

• Budete tušit, co napsat do UNIXové příkazové řádky (shellu), když na vás vyskočí. Možná se seznámíte i s nejzubatějším textovým editorem na světě (vi).
• Zjistíte, jak spočítat sinus s přesností na 10 desetinných míst a jak se počítá s maticemi.
• Navrhnete konečný automat a naprogramujete stopky v AVR assembleru.
• Objevíte netušené způsoby, jak zhavarovat počítačový program a celý systém. Proniknete do ANSI C / C++ a možná zjistíte, co znamená void* (*)(void*).
• Bez znalosti diferenciálních rovnic budete řešit diferenciální rovnice ve Wolfram Mathematice (malá Mathematika je i online). Školní server půjde pod vahou numerických výpočtů do kolen, ale možná na konci uvidíte pěkný graf.
• Uslyšíte Gödelovy věty (koho logika baví, jistě uvítal Bílův seriál o GEB).
• Bude vám řečeno, že existuje něco jako LaTeX. Pan Olšák to uvede na pravou míru.